Na rozdíl od doplňkové ochrany je v případě posuzování podmínek pro udělení azylu nutný kauzální nexus mezi pronásledováním a důvody pronásledování. Skutečnost, že konflikt mez LTTE a vládními ozbrojenými složkami, postihl tamilské civilisty nelze označit za pronásledování z důvodu národnosti.
Žadatelka tamilské národnosti požádala v ČR o mezinárodní ochranu v roce 2007 s tím, že na Srí Lance měla problémy s armádou i separatistickou skupinou LTTE. Ministerstvo její žádost zamítlo a mezinárodní ochranu ani v jedné z forem neudělilo. Na základě žaloby ke krajskému soudu bylo rozhodnutí ministerstva v části doplňkové ochrany zrušeno, v části azylu zamítnuto. Žadatelka se proto dalšího přezkumu neudělení azylu domáhala u Nejvyššího správního soudu. Spojovala svůj odůvodněný strach z pronásledování se svojí národností.
Soud v úvodu připomněl, že na rozdíl od doplňkové ochrany je v případě udělení azylu požadován kauzální nexus mezi pronásledováním a taxativně stanovenými důvody pronásledování. V případě azylu se navíc posuzuje „závažné porušení lidských práv“, zatímco v případě doplňkové ochrany jde o posouzení „vážné újmy“.
Dle soudu bylo prokázáno, že civilní obyvatelstvo na Srí Lance bylo vtahováno do konfliktu mezi vládními vojsky a LTTE a stát nebyl schopen své občany ochránit. V tomto kontextu byl tedy správný závěr krajského soudu, že v případě žadatelky má být znovu na základě objektivních informací posouzeno riziko vážné újmy v případě návratu; tedy podmínky udělení doplňkové ochrany. Skutečné nebezpečí vážné újmy by mělo být posouzeno zejména se zaměřením na možné rizikové faktory, jak je nastínil v rozsudku NA proti Spojenému království Evropský soud pro lidská práva.
Soud na stranu druhou ale nepřisvědčil tomu, že by se v případě žadatelky mělo jednat o pronásledování z důvodu národnosti. Ta sice svoje problémy spojovala se svojí tamilskou národností, ale příčiny jejích problémů dle soudu byly jiné. Důvodem pozornosti a postupu úřadů vůči žadatelce byla geografická poloha jejího bydliště a působiště, která vedla k tlaku na její osobu z obou stran (armády a LTTE), nikoliv její národnost jako taková.
Kasační stížnost byla zamítnuta.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu byl tedy potvrzen rozsudek krajského soudu a věc se vrátila ministerstvu k novému posouzení doplňkové ochrany.
Z rozebíraného rozhodnutí také plyne, že krajský soud označil použité informace o zemi původu za nedostatečné. Konkrétně k Informaci Ministerstva vnitra Velké Británie –Směrnice pro posuzování žádostí o azyl ze dne 9. 3. 2007 uvedl, že nemá být jediným zdrojem, neboť je sporná objektivnost takové informace určené pracovníkům britského ministerstva vnitra k rozhodování.
- Kosař, D., Rozdíly mezi azylem a doplňkovou ochranou: definice „uprchlíka“ vs. definice „osoby, která má nárok na doplňkovou ochranu“, článek ze sborníku příspěvků Společný evropský azylový systém: doplňková ochrana, Masarykova Univerzita Brno, 2007;
- Informace Ministerstva vnitra Velké Británie–Směrnice pro posuzování žádostí o azyl ze dne 9. 3. 2007.