You are here
Home ›Česká republika - Nejvyšší správní soud, 24 červenec 2013, D.B. proti Ministerstvu vnitra, 4 Azs 13/2013-34
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 23
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 30
Czech Republic - Asylum Act (325/1999 Coll.) - Art 12(b)
Czech Republic - Asylum Act (325/1999 Coll.) - Art 12
Czech Republic - Asylum Act (325/1999 Coll.) - Art 14a
Czech Republic - Asylum Act (325/1999 Coll.) - Art 16(1)(d)
Žádost nemůže být zamítnuta jako zjevně nedůvodná s tím, že žadatelka pochází z bezpečné země původu, pokud prokazatelně tvrdí a prokazuje listinnými důkazy skutečnosti pro mezinárodní ochranu relevantní. Takovou relevantní skutečností je i nebezpečí domácího násilí, pokud se žadatelce nedostává efektivní ochrany proti takovému jednání.
Žadatelka původem z Mongolska požádala v ČR o mezinárodní ochranu po několika letech pobytu bez oprávnění. Ve své žádosti poukázala na problémy s bývalým manželem, který jí fyzicky napadal a ohrožoval různým způsobem i její rodinu. Jednalo se o soustavné obtěžování a fyzické brutální útoky na její osobu, přičemž věc nevyřešila ani změna adresy. Svá tvrzení jmenovaná doložila i listinnými důkazy.
Ministerstvo vnitra žádost zamítlo jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 o azylu, s tím, že Mongolsko je bezpečnou zemí původu, kde je domácí násilí postihováno .
Městský soud v Praze žalobu zamítl a uvedené závěry ministerstva potvrdil.
Žadatelka podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné je pojmově vyloučeno v situacích, kdy žadatel uvádí důvody relevantní pro mezinárodní ochranu, které je třeba řádně přezkoumat. Použití této formy zkráceného řízení je k dispozici jen v situacích, kdy nepřichází v úvahu hodnocení žádné z forem mezinárodní ochrany. Žadatelka ale zjevně hovořila o závažném případu domácího násilí, přičemž doložila v řízení i listinné důkazy. Domácí násilí přitom může být důvodem pro udělení některé z forem mezinárodní ochrany poté, co je posouzeno, nakolik jsou státní orgány v zemi původu ochotny či schopny poskytnout ochranu. Je na správním orgánu, aby v takovém případě přesvědčivě vyvrátil, že ochrana ze strany státních orgánů žadatelce do budoucna svědčit nebude.
„Pro takový závěr v zásadě nepostačuje, pokud ze shromážděných důkazů vyplyne, že v žadatelově zemi původu existuje právní úprava postihující domácí násilí, ani to, že taková právní úprava je příslušnými orgány země původu vymáhána. Tyto skutečnosti totiž .. mohou svědčit toliko o ochotě státu původu žadatele ochranu proti domácímu násilí poskytnout. Aby bylo možno v konkrétním případě uzavřít, že tvrzené domácí násilí nelze ve smyslu zákona o azylu považovat za azylově relevantní pronásledování, je v dalším kroku nutné vyhodnotit i efektivitu působení příslušné právní úpravy v zemi původu žadatele.“ V případě žadatelky státní orgány sice několikrát vůči manželovi zasáhly, ale celkově žadatelce ochranu před jednáním násilného manžela ve výsledku nebyly s to zajistit, když jeho útoky dále pokračovaly. Tyto skutečnosti se navíc sama žadatelka snažila doložit listinnými důkazy. Částečně jí také dávala za pravdu i shrnující informace ministerstva k Mongolsku jako bezpečné zemi původu. V takovém případě je tedy vyloučeno, aby žádost byla posuzována ve zkráceném řízení jako zjevně nedůvodná. Výše naznačené teze je nutno ověřit řádným a pečlivým dokazováním v meritorním řízení.
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a zrušil rozsudek soudu i rozhodnutí ministerstva.
Czech Republic - Supreme Administrative Court, 9 Azs 49/2008 – 55
Czech Republic - Supreme Administrative Court, 4 Azs 31/2009 - 93
Czech Republic - 5 Azs 6/2010-107 (Supreme Administrative Court)