Česká republika - Nejvyšší správní soud, 17 září 2009, M.Y. proti Ministerstvu vnitra, 2 Azs 14/2010-92

Země, kde bylo rozhodnutí vydáno:
Země žadatele:
Date of Decision:
17-09-2010
Číslo rozhodnutí:
2 Azs14/2010-92
Název soudu:
Nejvyšší správní soud (NSS)
Klíčová slova:
Relevant Legislative Provisions:
International Law > 1951 Refugee Convention > Art 33
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 23 > Art 23.4 > Art 23.4 (h)
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 23 > Art 23.4
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 23
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 25 > Art 25.2 (f)
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 25
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 32 > Art 32.3
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 32 > Art 32.5
European Union Law > EN - Asylum Procedures Directive, Council Directive 2005/85/EC of 1 December 2005 > Art 32 > Art 32.6
Council of Europe Instruments > EN - Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms > Article 8
European Union Law > EN - Qualification Directive, Directive 2004/83/EC of 29 April 2004 > Art 4
European Union Law > EN - Qualification Directive, Directive 2004/83/EC of 29 April 2004 > Art 13
European Union Law > EN - Qualification Directive, Directive 2004/83/EC of 29 April 2004 > Art 18
European Union Law > EN - Qualification Directive, Directive 2004/83/EC of 29 April 2004 > Art 21
Printer-friendly versionPrinter-friendly versionPDF versionPDF version
Shrnutí : 

Případ se zabývá opakovanou žádostí o mezinárodní ochranu z důvodu existence rodinného života a možným porušením čl.8 Evropské úmluvy. Žádost MVČR vyhodnotilo jako nepřípustnou z důvodu absence uvedení azylově relevantních skutečností. Nicméně soud dospěl ke dvěma podstatným závěrům. Zaprvé, i pokud je žádost vyhodnocena jako nepřípustná, je nutno se vypořádat s povinností zakotvenou v čl.33 Úmluvy o právním postavení prchlíků. Zadruhé, jako relevantní novou skutečnost pro zahájení opakovaného řízení je nutno chápat jakoukoli novou skutečnost, která by mohla mít dopad do hmotněprávního postavení žadatele, tedy nikoli pouze restriktivně vymezené azylové důvody.

Skutkový stav : 

Žadatelka podala opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany po dvou letech od prvé žádosti. Uvedla nové skutečnosti a zjištění : nově vyvstalý rodinný život s občanem EU (ČR), s nímž čekala dítě. MVČR vyhodnotilo žádost jako nepřijatelnou z důvodu absence nových "azylově relevantních" skutečností či zjištění. Rodinný život není vypočten mezi důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Žádost byla vyhodnocena jako nepřípustná, v důsledku čehož nebyla dále zkoumána situace v zemi původu a řízení bylo zastaveno. Žadatelka se odvolala ke krajskému soudu a její žaloba byla zamítnuta, proto podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozhodnutí a odůvodnění: 

Soud posoudil skutkový stav popsaný shora a rozhodl:
Zaprvé, situace v zemi původu musí být z hlediska doplňkové ochrany zkoumána i v řízení o opakované nepřípustné žádosti; jinak vyvstává riziko porušení čl.33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků (non-refoulement).

Zadruhé, k zahájení opakovaného azylového řízení musí být kumulativně splněny dvě podmínky, jak bylo definováno v předchozí judikatuře: 1) žadatel musí uvést nové skutečnosti či zjištění, 2) jež bez vlastního zavinění nebyly předmětem zkoumání v předchozím azylovém řízení. V uvedeném případě byla podmínka 2. splněna, neboť rodinný život započal po ukončení prvého azylového řízení, tedy nebyl předmětem zkoumání v předchozím řízení. Nové skutečnosti a zjištění byly definovány soudem jako takové, jež "mohou mít, prima facie, dopad do hmotněprávního postavení žadatele". Tedy nejsou relevantní jen strikntě azylové důvody. Je následně účelem opakovaného azylového řízení vyhodnotit, zda konkrétní skutečnosti či zjištění mohou být podřazeny pod ustanovení upravující udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu, doplňkové ochrany, humanitárního azylu, či pod žádné z těchto ustanovení.

V uvedeném případě krajský soud pochybil, když neshledal, že skutečnost rodinného života ve smyslu čl.8 Úmluvy by mohla být podřazena pod udělení doplňkové ochrany případně humanitárního azylu.  Soud závěrem poznamenal, že v opakovaném řízení bude nutno přezkoumat všechny skutečnosti v souladu s judikaturou ESLP (Bensaid v.Spojené Království).

Výsledek: 

Kasační stížnost byla úspěšná a rozhodnutí krajského soudu bylo zrušeno.